Vlna teroru po atentátu na Reinharda Heydricha.
Heydrichiáda trvala od 27. května do září 1942. Šlo o období, kdy nacistická okupační moc uvolňovala
všechny limity a používala zastrašování, hromadné zatýkání a popravy, aby zlomila české obyvatelstvo a
našla pachatele. Represivní vlna začala ustupovat po vyzrazení úkrytu parašutistů a po jejich posledním boji
v kostele svatého Cyrila a Metoděje.
Gestapo zatýkalo lidi po celé zemi. Často na základě sebemenšího podezření. Šlo o tisíce lidí, od odbojářů až po nevinné lidi, kteří měli jen smůlu nebo byli něčím udáni. Zatčení bývali drženi ve velmi přísných podmínkách a vyslýcháni tak, aby z nich úřady dostaly jakékoliv informace, ale tvrdé trestání jako věšení, deportace do koncentračních táborů a popravy vystavovány značnému psychickému tlaku.
Lidice byly zvoleny k „trestu“ prakticky omylem na základě chybných stop, které s atentátem neměly nic společného. Dne 10. června 1942 bylo obec obklíčeno. Muži byli na místě povražděni a ženy odvezeny do koncentračních táborů a děti zavražděny nebo odvezeny do převýchovných zařízení. Ležáky byly podobně zničeny o dva týdny později.